"Život se musí žít, ne přežívat!"

Ze strýcova cestovatelského deníku - 12.7.2009

18. července 2009 v 18:19 | strýc Mazuuur |  aktuálně
piseme bez diakritiky, pac ty jejich pocitace to neumi :{

Odbaveni v Praze bylo v pohode. Ukrajinsky Boeing 737 byl malinko postarsi. Jenickovi bylo trochu shouffle, protoze letel poprve... Ale i Lucka se pak priznala, ze nebyla moc klidna. Letuska a letusak Aerosvitu, byli jako z reklamy na letani ze sedesatych let, ale byli velmi mili. V cene letu byl obed... teda takova bagetka se syrem a salamem... nic moc. Z okenka jsme videli Karlstej, pak dlouho mraky , pak ostravu, pak dlouho mraky, a pak... Ukrajinu...
Ukrajina je velika zeme. Vsechno je tam velke, hlavne pole, nekonecna placata mozajka obrovskych poli, ale fakt obrovskych poli. Inu sovetske laaany a jinak nic. Po te co letuska pouklizela papirky a kelimky po nasem obede jsme pristali na letisti Kiiv Boryspil. Nekonecna splet ranveji a uprostred budova podobna pardubickemu nadrazi. Na Ukrajine se kouri, kouri se vsude. Kouri vsichni... a vsude. I letistni hale maji kuracke koutky s bezednymi popelniky. Jsou to spis kouty a od nekurackych nejsou nijak oddeleny... takze musi kourit vsichni. No my sme teda taky museli... Z Boryspilu jsme ve 14:00 m.c. odletli vetsi 767ickou se skoro hodinovym zpozenim. Jenicek, protoze sedel u okna sledoval krajinu pod nami a peclive si je zapisoval do palubniho denicku... Dnepropetrovsk, prehrady na Dnepru, Doneck, Kaspicke more a pak prisli mraky. Pak byla jeste videt poust Taklamakan. Nase cestovni vyska byla kolem 11000m n.m. a cestovni rychlost kolem 920 km/h... V oci jsme se vzbudili nad indii. Kouzelny prelet za jasneho pocasi nad Lahore, Kalkatou..pri mesicku. ve 4:00 m.c. jsme pristali v Bankoku. Pristani bylo malinko tvrdsi, ale zvladli jsme to. V Bankoku nas koplo do ksichtu tropicke podnebi... Letiste nadherne, hypermoderni, vsichni hrozne mili. Nasledovalo letadlo Air Asia. Nadherny cistounky Airbus 320 s kozenyma sedackama, sexiy oblecenymi sikovnyma letuskama, ktere se porad uklanely. Cely tento let jsme prospali. Lucka od nastupu do vystupu. V Kuala Lumpuru nas cekalo docela mile letiste. Kde asi maji hrozny strach z praseci chripky, protoze tady maji vsichni rousky. Museli jsme projit vsema ruznyma kontrolama, aj jestli nemame teplotu atd. V Kuale je jedinny Duty Free obchod, kde maji dymkove tabaky. Sice nic moc vyber, ale maji. Takze jestli tudyma poletime i zpatky, tak nakoupime...
Kuala Lumpur... Vcelku velike mesto, ktere je plne panelaku, vezaku, mesit... Vladne tady docela chaos. Ubylovali jsme se v nasem hostelu, v krasnem dvouluzaku bez oken... Takova komora, no, ale dobre. Nejhure je na zachode a VE SPRSE, PROTOZE TAM NENI KLIMATIZACE... Sprcha je nad zachodem, takze vsechno je furt mokre. Co je mokre, je ciste... Ve meste jsou vsichni moc mili. proste jdete a najednou se vas nekdo ujme, prevede vas pres silnici a zase zmizi. Jsou tady prechody, ale chodi se zasadne mimo, jsou tady semafory, ale barvy nejsou dulezite... Prvni den jsme byli na india market, moc mile. Jedli jsme v mistnim stanku.. Najednou se nas ujal chlapik, zeptal se co chceme, pak druhy chlapik nas zavedl se usadit. pak nejaka pani v burce... stejna jako tisice jinych kolem v davu, nam dala piti, pak prisel uplne jiny clovek s jidlem a pak uplne nekdo cizi si prisel pro penize... Vsechno se to delo v docela hustem davu. Riskli jsme mistni jidlo... Dobre, i melounovy dzus s ledem... zadne nasledky. Vecer jsme navstivili 4. nejvyssi vez na svete KL Tower. Byli jsme tam az do tmy.. Az se Rozsviti Petronas Towery... Po meste jsme cestovali hlavne nadzemkou, ktera jezdi bez ridice a Monorailem, coz je taky nadzemka. Noc byla klidna. Dnes jsme se vydali autobusem na Batu Caves - jeskyne a hinduisticka svatyne. Cestovani autobusem je velice vtipne. Autobusy tu maji zastavky, ale nejsou niujak popsane. Vsechno zarizuje posadka: ridic, pak clovek, ktery porvava na lidi, ze jede, dalsi vas uvede na misto, kdyz je, dalsi prodava listky, a taky revizori, kteri je za nim kontorluje. Jinak je tady doprava za par susnu. No a ted jsme na hostelu, je pul desate vecer a ve dve rano budeme vstavat pak na letiste a hura na Borneo do Sandakanu za snadokanem.
Ahoj Vasi Honza a Lucka
P.S.: Rozeslete prosim tento mail vsem, komu uznate za vhodne... Fotky asi ukazem az doma, protoze jsou tady moc pomale pocitace...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.